Jak šly Pískem dějiny

Hrad a město Písek založili na břehu řeky Otavy čeští králové v polovině 13. století. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1243. Jméno města bylo odvozeno od říčního písku, z něhož se zde od nepaměti rýžovalo zlato. Právě díky těžbě zlata i čilému obchodnímu a výrobnímu ruchu město rychle vyrostlo a těšilo se přízni panovníků Přemysla Otakara II., Karla IV. a Václava IV., kteří zde bývali častými hosty. Od 14. století se stalo centrem rozsáhlého Prácheňského kraje. V první polovině 15. století hrálo důležitou úlohu mezi obránci kalicha. Také pohusitské období bylo vesměs obdobím prosperity, avšak počátek třicetileté války znamenal pro Písek katastrofu. Město bylo třikrát dobyto, naposledy 30. září 1620, kdy ho císařští vojáci zcela zničili, a obyvatelstvo z velké části zahynulo. Obnova přicházela pomalu a byla ztěžována četnými požáry, epidemiemi a průchody vojsk jako v letech 1741-2. Od 19. století město zcela mění svou tvář – vystupuje z hradeb, na předměstích vyrůstají celé ulice nájemních domů, na radnici vítězí čeština, vznikají kulturní instituce a spolky. Písek je nazýván městem škol a studentů, ale i penzistů a také Mekkou houslistů. Stává se též – jako město v moři lesů – vyhledávaným letoviskem a oblíbeným cílem turistů.