Proti proudu řeky a času za husity
Tato trasa vás proti proudu Otavy zavede až do středověku. Poznáte gotické tvrze, potkáte se s husity, kterým velí kolosální Žižka, třeba se i vykoupete ve zlatonosné řece. Své znalosti o přírodě si rozšíříte v přírodní rezervaci Řežabinec. Zajet můžete až do štěkeňského zámku a přilehlého anglického parku.
Písek – Čertova stezka – Zátaví – Staré Kestřany – Štěkeň – Čejetice – Sudoměř – Ražice – Putim – Písek (trasa zde)
Z Písku se vydejte proti proudu řeky Otavy stejně jako při výletu do Putimi. Zátavský most, na kterém v roce 1945 demarkační linie oddělovala sovětskou a americkou zónu, již přejedete na levý břeh a dál budete mírně stoupat přes obec Zátaví. Až se přehoupnete přes kopec, budete sjíždět do obce Kestřany. V ní nejdříve můžete odbočit doprava ke golfovému areálu Červený Ovčín. Pokochejte se výhledy na malebně zvlněnou krajinu a pokračujte do centra Kestřan, kterému dominují středověké tvrze. Dolní a Horní pamatují i vzestup a pád husitského hnutí, které si během dnešního výletu připomenete. Tvrze je možné navštívit a seznámit se se životem nižší šlechty v 15. století. V držení opevněných budov se později vystřídaly i šlechtické rodiny, jejichž představitelé již pobývali v přilehlém raně barokním zámku ze 17. století. Jmenované historické objekty jsou soukromým majetkem a postupně procházejí rekonstrukcí.
U zámku odbočte doleva směrem k řece Otavě. Sesedněte z kola a vydejte se k monumentální otevřené barokní kapli Kalvárie, kterou prý nechal z vděku za záchranu života postavit jeden francouzský důstojník. V sousedství památky se vypínají chráněné jilmy. Zde se každoročně na začátku srpna pořádá soutěž v rýžování zlata z písku Otavy. Zde pak přejedete most a přes Lhotu u Kestřan pokračujte po 1045 k sudoměřskému bojišti. Směrovky vás od silnice po hrázi rybníka dovedou až k Žižkovu památníku.
Zájemci o delší trasu zahrnující návštěvu Štěkně se od Kalvárie u Otavy vrátí do Starých Kestřan a pojedou dále do obce Nové Kestřany. Cestu tam lemují přízemní domky, v nichž bydlívali voraři. Dále ve Štěkni projedete přes náměstíčko a pak vpravo nad silnicí spatříte raně barokní zámek ze 17. století. Původní rezidenci rodu Windischgrätzů za první republiky získal objekt Ústav anglických panen, který tady provozoval dívčí internátní školu. Řádovým sestrám patří zámek i v současnosti. Majitelky umožňují jeho prohlídku zahrnující také památný pokoj spisovatele Karla Klostermanna, jenž zde prožil závěr svého života. Doporučujeme procházku zámeckým parkem s romantickou anglickou kompozicí. Vyplatí se také zajet k jezu na Otavě, kde se můžete vykoupat. Pak se vraťte a hned za Štěkní odbočte doprava. Po cyklotrase 1067 přejedete na pravý břeh Otavy do vesničky Přeborovice. Tady se napojíte na trasu 1045 a pojedete do obce Čejetice s velkou návsí, kapličkou a několika usedlostmi ve stylu lidového selského baroka. Trasa vás po silnici povede do vesnice Sudoměř. Za vsí přejedete trať a záhy narazíte na poutače směrem doprava od silnice k místu slavné husitské bitvy.
16metrová socha husitského vojevůdce od sochaře Emanuela Kodeta se již téměř sto let vypíná na návrší mezi rybníky Markovec a Škaredý, kde v březnu roku 1420 Žižka velel husitskému vojsku při jeho prvním velkém vítězství nad královskými vojsky. I když měli katolíci několikanásobnou početní převahu, jejich síla narazila do vozové hradby a geniální Žižkovy strategie. Strakoničtí johanité a rytíři katolické šlechty pak byli pobiti nebo zahnáni na útěk, když se pod tíhou svého brnění a zbroje bořili do měkkého bahna na dně vypuštěného rybníka. Husité se po vítězné bitvě stali respektovaným protivníkem. Dodnes se na tomto místě každoročně odehrává rekonstrukce bitvy. Na husitské bojovníky můžete narazit, i když se jarní show nezúčastníte. K jejich sochám v nadživotní velikosti vás dovedou směrovky. Zaútočit na ně můžete v sedlech svých kol.
Ze sudoměřského bojiště se vraťte na silnici a po trase 1043 pokračujte do Ražic. Na návsi si tam všimněte kapličky Panny Marie a několika stavení ve stylu lidového selského baroka. Navštívit můžete muzeum železnice v budově bývalé sýpky. Hned za železničním přejezdem odbočte z hlavní silnice doleva a po úzké asfaltce dojeďte k nedalekému Řežabinci, který je národní přírodní rezervací a významnou ptačí oblastí. Ornitologové zde napočítali na sto šedesát ptačích druhů. Podél východního břehu rybníka můžete po naučné stezce dojít až k pozorovatelně, jež vám nabídne jedinečný výhled na vodní hladinu s břehy porostlými rákosem.
Na kraji rybniční hráze se napojíte na Otavskou cyklistickou cestu, která vás přes Putim dovede zpět do Písku. Zajímavosti Putimi naleznete u výletu č. 4. Pro návrat z Putimi můžete také využít cyklotrasu 1043 přes les Hůrka a vesnici Smrkovice.
